, ,

Kino Cineport končí, smutnit však netřeba

Provoz Hlubina opouští Dolní oblast Vítkovice, což mimo jiné znamená, že jeho tým přestane spravovat budovu Cineportu (včetně oblíbeného dvousálového kina). Další filmový program pro vás budou Provozáci připravovat na jiné adrese.

Přesné místo, jméno a další podrobnosti o našem budoucím působišti oznámíme z kraje příštího roku. Do té doby můžeme pouze naznačit, že od jara 2020 nás najdete v centru Ostravy a blízko řeky, kde budeme provozovat víceúčelový kulturní prostor. Filmová promítání tak nebudou pravidelná jako v Cineportu, o to více však bude kladen důraz na rozmanitost dramaturgie a doprovodný program. O letňáky samozřejmě taky nepřijdete, i je však čeká přesun.

Původní tým (zleva): David Mírek, Jan Dvořák a Veronika Kusá, fotografie z otvíračky kina (1/10/2016)

Samotný Cineport (ve smyslu vybaveného kina a stejnojmenné budovy) se logicky nikam nestěhuje, v současnosti je ale otázkou, jaké bude od příštího roku jeho využití. Jedno je každopádně jisté – spolek Provoz Hlubina, který v něm působil takřka pět let (tedy úplně od začátku) a byl aktivní i u kompletní přípravy a plánovaní prostoru, se už o tamější program starat nebude.

Cineport nikdy nebyl dokonalý, možná až moc často se nám stalo, že jsme museli rušit nebo přesouvat projekce, s oznámením programu jsme si někdy dávali opravdu na čas a aktualizovaný web byl v našem případě dlouhá léta spíše oxymorón, jako alternativní kino o několika málo lidech a omezených finančních možnostech jsme se ale vždycky snažili o něco jiného, než je dokonalá reklama. Cineport se stal dějištěm stovek výjimečných promítání, premiér, diskuzí, přednášek, literárních čtení, divadelních představení i koncertů. Nebýt tohoto kina, nikdy by nezvnikl Cyklus literárních čtení Harakiri, literární festival Inverze i mnohé další kulturní akce, pro něž se stal hlavním dějištěm nebo přímo domovem.

Naše dramaturgie nebyla stavěna pro davy, stojíme si za tím, že některé snímky má smysl promítat, i když na ně přijdou jen jednotlivci, zároveň jsme se však snažili být co nejotevřenějším a nejkostruktivnějším partnerem pro každého, kdo si u nás přál zoorganizovat vlastní program. Jedna kapitola každopádně končí, už brzy však spolu načneme novou.

Momentka z Rozmarného letňáku se Samotáři (9/8/2017), tehdy vás na naše venkovní promítání dorazilo více jak 300

Připravujeme pro vás rozsáhlý vzpomínkový článek, kde zavzpomínáme na nejhezčí i nejděsivější momenty v dějinách našeho kina a taky zveřejnímě některé velmi zajímavé statistiky. Do té doby se ale určitě stavte, moc příležitostí k návštěvě už nebude (vstupenky na aktuální programa najdete zde). Stále promítáme ty nejlepší, nejzajímavější i nejkontroverznější filmy tohoto roku (tento týden např. Free Solo, Beach Bum, Nabarvené ptáče nebo Favoritku), ale zařazujeme i speciální projekce jako Woody Allen naslepo nebo Bluesman. Čím více se bude blížit konec roku, tím intenzivnější bude náš program a chystáme i několik (nejen) filmových překvapení.

Na závěr tohoto textu bychom vás ještě rádi pozvali na dvě události, které sice nesouvisí s filmem, o to více však podtrhávají význam Cineportu jako prostoru, který tak skvěle sloužil i dalším druhům umění. Už 14. prosince se u nás uskuteční prezentace a literární čtení Johany Fundové, zakladatelky blogu Pure Devadesátky, které doplní doprovodný koncert. Ideální příležitost něco se dozvědět, pořádně zasmát a ještě zapařit. No a 29. hostíme divadelní soubor Láhor, který u nás zahreje hru Než hanba začne fackovat druhé (remastered). Bude se jednat o vůbec poslední událost roku a naše rozloučení se Cineportem. Tak to neprošvihněte, náhradní termíny tentokrát nejsou téma.

Fotografie z premiéry druhého Trainspottingu, ten večer jsme podávali vodku ve stříkačkách a na stropě měli pověšené mimino
0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.